Jak probíhá dědické řízení

Jak probíhá dědické řízení

Dědické řízení je poměrně formální právní proces, který následuje po úmrtí osoby a slouží k rozdělení jejího majetku mezi dědice. V českém právním řádu dědické řízení upravuje jak občanský zákoník tak i zákon zvláštních řízeních soudních. 

Jaké jsou základní kroky dědického řízení?

Ohlášení úmrtí

Prvním krokem je logicky konstatování smrti zemřelé osoby. O to se typicky postará lékař, který smrt oznámí místně příslušnému matričnímu úřadu. 

Matriční úřad následně informuje příslušný okresní soud, v jehož obvodu měl zemřelý, tedy zůstavitel, v době smrti hlášen trvalý pobyt. 

Jakmile se soud o smrti zůstavitele dozví, jmenuje notáře, který se ujme dědického řízení a provádí z pozice tzv. soudního komisaře v zásadě veškeré potřebné úkony.

Předběžné šetření

Aby notář mohl dědické řízení vůbec realizovat, potřebuje veškeré informace o zůstaviteli, jeho majetku a případných dědicích. Pro tyto účely si typicky pozve osobu, která vypravuje pohřeb zůstavitele, a mohla by tak mít nejvíce informací. 

Notář se nemusí spoléhat pouze na výše zmíněnou osobu. Některé informace si zjišťuje sám, a to prostřednictvím například katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, registru vozidel nebo i přímo od bank.

Součástí této fáze je i zjišťování, zda-li zůstavitel nesepsal pořízení pro případ smrti, mezi které spadá i závěť. Notář tyto informace zjišťuje jak z Evidence právních jednání pro případ smrti, která je provozována Notářskou komorou České republiky, ale i od pozůstalých, kteří mají povinnost případnou závěť notáři vydat. 

Projednání dědictví

V případě, že notář zjistil majetek, který by měl být rozdělen mezi dědice, zahájí projednání dědictví, jehož účelem je poučení dědiců, vypořádání případného společného jmění manželů a konečně i rozdělení dědictví mezi dědice. 

V návaznosti na předběžné šetření se notář řídí buď závětí nebo čistě zákonnou dědickou posloupností. 

V této etapě je klíčové identifikovat tzv. aktiva a pasiva pozůstalosti. Často se stane, že pozůstalost je předlužena, což platí zejména v případě, kdy souhrn dluhů zůstavitele převyšuje hodnotu jeho majetku.

Právě pro takové situace zákon nabízí tzv. výhradu soupisu, která dědici v určité míře poskytuje ochranu před dluhy zůstavitele. 

Výhodou výhrady soupisu je omezení odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele. Dědic bude odpovědný za zůstavitelovy závazky pouze do výše hodnoty dědictví, které získal.

V případě, kdy byl zůstavitel ženatý/vdaná a neměl pořízenou závěť, je nezbytné, aby dědicové a pozůstalý manžel před vyřízením dědictví uzavřeli dohodu o rozdělení společného jmění zůstavitele a manžele. Rozhodnutí o tom, který majetek z tohoto společného jmění připadne pozůstalé manželce a který bude zařazen do dědictví, v podstatné míře závisí na dohodě mezi dědici a pozůstalým manželem. V situaci, kdy nedojde k dohodě ohledně rozdělení společného jmění, bude postupováno podle zákona. To znamená, že polovina majetku ze společného jmění připadne pozůstalé manželce a druhá polovina bude začleněna do pozůstalosti (do dědictví) soudním komisařem, tedy notářem.

V rámci této fáze se dědicové současně musí rozhodnout, zdali dědictví, včetně případných dluhů, přijímají či nikoliv. Dědictví je možné přijmout pouze jako celek, nikov částečně. 

Rozhodnutí o dědictví

Soudní komisař stanoví obvyklou cenu majetku, který spadá do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela, a následně toto společné jmění vypořádá. Dále určí obvyklou cenu majetku a dalších aktiv pozůstalosti, výši dluhů a ostatních pasiv pozůstalosti, a vypočte čistou hodnotu pozůstalosti. Soud schválí dohodu mezi dědici ohledně rozdělení pozůstalosti. V případě, že dědicem je pouze jedna osoba, potvrdí soud dědictví této jediné osobě. Současně s tím soudní komisař stanoví svou odměnu, náhradu hotových výdajů a odměnu za daň z přidané hodnoty. Tento postup se řídí vyhláškou č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (tzv. notářský tarif).

Po právní moci tohoto rozhodnutí (do patnácti dnů od jeho doručení poslednímu účastníkovi, nebo dříve v případě vzdání se práva na odvolání posledním účastníkem) jsou dědici povinni vyřešit pohledávky a dluhy zůstavitele u relevantních právnických a fyzických osob (např. bank). Soudní komisař se postará o změnu vlastnického práva v katastru nemovitostí a o zápis změn v obchodním rejstříku u obchodních společností. Dědici jsou rovněž povinni uhradit odměnu notáře v souladu s jejich dědickými podíly, čímž je řízení o pozůstalosti pro dědice ukončeno.

Je důležité si být vědom toho, že dědické řízení může trvat různě dlouho v závislosti na složitosti případu a na rychlosti vyřizování soudních orgánů. Rovněž je vhodné v případě nejasností nebo sporů konzultovat s advokátem, aby byl zajištěn spravedlivý a právně platný postup. Pro tyto účely se můžete ozvat našemu spolupracujícímu advokátovi - Davidovi Němečkovi na e-mail ak@nemecek.legal.